Mám menší dotaz: Jak zjistit potřebný výkon lokomotivy, aby dosáhla max. konstrukční rychlosti? V reálu bych to spočítat dokázal, pokud budu znát koeficient valivého tření a celkovou hmotnost vlaku, ale v Simutransu nevím, jak přepočet probíhá.
Díky
No. Když kupuješ (nejen) vlaky, tak ti ukazuje, jaká bude maximální rychlost. Problém je ale v tom, že vlak (většinou) dosáhne maximální rychlosti i když ti ukáže, že by měl jet mnohem pomaleji - jen mu to bude trvat mnohem déle - a potřebuje k tomu hodně dlouhé rovné úseky.
Václav: Jelikož jsem si nezařizoval soukromé zprávy, odpovím zde. Jedná se o uspořádání dvojkolí kolejových vozidel. Mohu to napsat vlastními slovy, ale abych něco nevynechal a bylo mi rozuměno, tak použiji citaci z malého atlasu lokomotiv od pana Bittnera a spol:
Počet běžných dvojkolí, tedy takových, která nevyvíjejí tažnou sílu, je označen arabskou číslicí, jejíž hodnota určuje poet takových dvojkolí, tedy například:
1 .. jedno běžné dvojkolí
2 .. dvě za sebou následující běžná dvojkolí atd.
Počet hnacích dvojkolí je označen velkými písmeny latinkou, a to bez indexu, jsou-li dvojkolí mechanicky spojena:
A .. jedno hnací dvojkolí
B .. dvě hnací dvojkolí atd.
V případě vlastního samostatného pohonu každého dvojkolí je k písmenu přiřazen index 0 (nula), s ohledem na techniku zápisu je však tedy:
Bo .. dvě za sebou následující dvojkolí s vlastním pohonem
Co .. tři za sebou následující dvojkolí s vlastním pohonem atd.
U ozubnicových vozidel se užívá symbolu:
z .. ozubnicový pohon/stroj; ozubené kolo ozubnicového pohonu zabírá do ozubnicového pásu mezi kolejnicemi
Skupiny za sebou následujících dvojkolí v rámci jednoho a téhož rámu se označují kombinací číslic a písmen, tedy například:
1B .. tři dvojkolí ve společném rámu, první bez pohonu, další dvě s mechanicky spojeným pohonem
Pro vozidla s jedním nebo více dvojkolími v hlavním rámu platí shodná pravidla, stejně jako pro vozidla, kde jedno či více dvojkolí je v pomocném rámu (např.podvozku). Tato dvojkolí pak označujeme:
' (apostrof) .. jde li o jednu číslici/písmeno
() (závorky) .. pokud jde o více než jedno písmeno/číslici, tedy například:
1' .. rejdovné běžné dvojkolí (např Bisselův běhoun)
B'o .. dvě dvojkolí s vlastním pohonem, nezávislá na hlavní rámu (v podvozku)
(1A) .. běžné a hnací dvojkolí ve společném pomocném rámu (podvozku) atd.
U vozidel sestavitelných z více vzájemně oddělitelných a nezávisle přepravitelných dílů jsou mezi jejich označení vloženy znaky + (plus), tedy například:
Bo+Bo+Bo .. označuje třídílnou lokomotivu s hlavním rámem rozděleným na tři díly, každý se dvěma hnacími dvojkolími s vlastním pohonem
Kloubová vozidla s alespoň jedním pomocným rámem (podvozkem), na němž spočívají dva sousednídíly hlavního rámu, se má označit:
B'o .. (vodorovná čára nahoře, v praxi se kvůli technice zápisu často opomíjí)
U parních lokomotiv se obvykle uvádí za uspořádáním pojezdu i další charakteristika vozidla:
m parní stroj na mokrou (sytou) páru
p parní stroj na přehřátou páru
s parní stroj sdružený
x číslo udává počet válců
t tendrová lokomotiva
Takže když budou ještě nějaké nesrovnalosti, obrať se na mě.
A když bych byl pedant, tak řeknu že neopravuji vlaky, ale lokomotivy, přesněji motorové lokomotivy a motorové vozy (především řady 714, 742, 749, 810, 854). Vlak totiž musí mít své číslo. Takže lokomotiva která jede po nádraží s vozy nemusí být vlak, ale pouze posun. Rovněž samotná lokomotiva nebo skupina lokomotiv je pouze jen lokomotiva (případně obsazená kolej:), ale když dostane číslo, např. Sv 76543 (soupravový vlak), stává se z ní vlak. A umí i jiná kouzla ;)
Základní značení a jeho význam mne až tak nezajímá, protože to si mohu vytáhnout z sítě nebo z knížek které mám.
Mě jde výhradně o to, že si nedokážu představit jak je převáděn výkon z motoru na nápravy v podvozku s značením B.
A pomohla ti ta moje veřejná odpověď na tvou otázku?
B, neboli jsou-li dvojkolí mechanicky spojena. To jest přes spojnice (např lokomotivy řad 715 a 716) a nebo tradičně u parních lokomotiv přes rozvod. Poté u lokomotiv s mechanickým přenosem výkonu jsou poháněna přes Gallův řetěz, ozubené rozvody atp. Poté u jiných přenosů přes nápravové převodovky, ty jsou podobné těm automobilovým, akorát nemají diferenciál :)
Tedy tradičně pastorek-talířové kolo se šikmým ozubením. Nápravové převodovky mají např. motorové vozy řad 810, 814, 820, 842, 850, 854,... Jestli je zájem mohu se to pokusit vyfotografovat.
Aha. Dík. Takže je přímo poháněna jedna náprava a teprve z ní je veden pohon na tu druhou nápravu. Tak teď už je mi to celkem jasné.
A nevíš, co se stalo s tou Regionovou nabouranou u Kolína náklaďákem s auty? Stalom se to minulý rok již před Vánocemi. Chtěl jsem se na to zeptat už tehdy, ale nějak...
To jde mimo mě, ale jestli byla v garanci (možná i kdyby nebyla) tak šla do Parsu Šumperk, jestli si jí v Kolíně nenechali. Teď mi bohužel odjel na dovolenou zdroj informací, který by se zeptal v kolínském depu...
kaarfii > ve hre je vypocet hodne zjednoduseny, oproti realite. Vezme se hmotnost* a okamzity koeficient treni kazdeho dilu (vagonu) soupravy ... to je jedna strana rovnice. Pak je vykon kazdeho dilu (lokomotivy, motoroveho vozu) soupravy a je vynasoben koeficientem "prevod" ... a mezi tim vsim bude nekde jeste zamotana ta vysledna rychlost. Jo a z toho vseho je potreba udelat vzdy sumu v ramci soupravy :-D
V takze zjednodusene, masina ma vykon 600 kw, prevod 1,3 a vlastni hmotnost 60 tun. Ted strelim od boku - uveze 5 vagonu o hmotnosti 20 tun prazdnych rychlosti 80, kdyz do nich nalozim 30 tun, bude rychlost 60 ...
Jaky je konkretni prepocet netusim, ale vim ze pocita jen s temito velicinami.
Bohuzel (pro "modelare") se do toho nepocitaji takove veci jako adhezni hmotnost masiny a podobne ... takze je to vicemene naopak nez v realu - na nekterem vlaku udela ve hre lepsi praci kocour, nez cmelak.
Co naopak ocenuji a co beru jako prijemne zpestreni je pocitani koeficientu treni u kazdeho vozu zvlast na konkretnim policku ... jen kdyby to do zatacky zpomalovalo mene nez do kopce :-D
![[CS]](/lang/cs.png)
Česky (Czech) =>